Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), zdravotní péče a cizinci

Jaká je stanovená týdenní pracovní doba a doba odpočinku?

Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin, může být však i kratší, a to buď po dohodě, nebo v případě určitých profesí (důlní těžba). V ČR je zpravidla pětidenní pracovní týden. Pracovní doba nesmí být rozvržena tak, aby například ohrožovala zdraví zaměstnance. Délka směny nesmí být delší než 12 hodin. Zaměstnanci mladší 18 let nesmí překročit délku směny 8 hodin a délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně.

Jaká je stanovená týdenní pracovní doba a doba odpočinku?

1. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin, může být však i kratší, a to buď po dohodě, nebo v případě určitých profesí (důlní těžba). V ČR je zpravidla pětidenní pracovní týden. Pracovní doba nesmí být rozvržena tak, aby například ohrožovala zdraví zaměstnance. Délka směny nesmí být delší než 12 hodin. Zaměstnanci mladší 18 let nesmí překročit délku směny 8 hodin a délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně.

2. Pravidla pro stanovení pracovní doby a doby odpočinku upravuje zákoník práce. Nelegální práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah není těmito jednotlivými pravidly chráněna.

Jak je to s absolvováním kurzů k BOZP?

Na cizince se vztahují práva a povinnosti spojené s BOZP stejně jako na občany ČR, mezi které patří i proškolení.

Mám jako nelegální zaměstnanec nárok na bezplatné zdravotní ošetření při pracovním úrazu?

1. Pokud se Vám projeví nemoc z povolání či se Vám stane pracovní úraz a nemáte uzavřenou písemnou pracovní smlouvu, DPP či DPČ, stále máte nárok na náhradu škody, která se Vám stala při výkonu práce. I ústně sjednaný pracovněprávní vztah či nelegální pracovněprávní vztah váže zaměstnavatele odpovědností za úrazy vzniklé na pracovišti a povinností uhradit Vám způsobenou škodu, je však obtížné se náhrady škody právně domáhat.

2. Pokud máte akutní zdravotní problém, určitě vyhledejte lékařskou pomoc bez ohledu na další okolnosti.

Musím mít uzavřené zdravotní pojištění?

1. Ano, musíte. Pokud jste v zaměstnaneckém poměru u společnosti se sídlem v ČR, můžete být účasten veřejného zdravotního pojištění. Pokud jste na území ČR nelegálně, nemůžete se veřejného zdravotního pojištění účastnit. Pokud pobýváte na území ČR bez platného oprávnění k pobytu, nemůžete se veřejného zdravotního pojištění účastnit. Komerční zdravotní pojištění sjednáte u některé ze zdravotních pojišťoven, je ale zpravidla méně výhodné než veřejné zdravotní pojištění.

2. Pokud jste v pracovním poměru u společnosti se sídlem v ČR, jste účasten veřejného zdravotního pojištění. Pojistné na zdravotní pojištění je za vás povinen odvádět zaměstnavatel.

3. Pokud pracujete na základě dohody o provedení práce („DPP“), případně více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, jste považován pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance, pokud Váš příjem z těchto dohod v kalendářním měsíci je vyšší než 10 000 Kč a zaměstnavatel je povinen za vás odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Příjmy z DPP dosažené za kalendářní měsíc u jednoho zaměstnavatele se sčítají. Dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se vzájemně nesčítají.

4. Pokud pracujete na základě dohody o pracovní činnosti („DPČ“), případně více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, jste pro účely zdravotního pojištění považován za zaměstnance, pokud Váš příjem z těchto dohod v kalendářním měsíci dosáhl částky nejméně 3 500 Kč (od 1. 1. 2021) a zaměstnavatel je povinen za vás odvádět pojistné na zdravotní pojištění. Příjmy z DPČ dosažené za kalendářní měsíc u jednoho zaměstnavatele se sčítají. Dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se vzájemně nesčítají.

Jak postupovat, pokud nemám zdravotní pojištění a potřebuji lékařské ošetření?

Pokud si neplatíte zdravotní pojištění a neplatí jej za Vás ani zaměstnavatel, musíte si veškerá lékařská vyšetření a zákroky zaplatit. Navštivte tedy lékaře a sdělte mu, že nemáte uzavřené zdravotní pojištění. Lékař Vám následně vystaví doklad k zaplacení, který budete muset zaplatit.

Co mám dělat v případě pracovního úrazu a na co mám nárok?

Pracovní úraz musíte vždy nahlásit nadřízenému, zaměstnavatel je povinen zaznamenat všechny nahlášené pracovní úrazy. S uznaným pracovním úrazem máte nárok na náhradu ztraceného výdělku, zaplacení nutných nákladů na léčení a na bolestné (jeho výši stanovuje lékař). To samé platí pro nemoc z povolání (lékař Vám zjistí nemoc, která vznikla v důsledku výkonu práce).

Jak je to v případě akutní péče?

V případě, že Váš zdravotní problém je nutno řešit okamžitě, tedy akutně, vyhledejte lékaře, který Vás ošetří. V případě akutního ošetření Vás lékař nesmí odmítnout. Po ošetření Vám vystaví doklad k zaplacení, nemáte-li sjednané zdravotní pojištění, které náklady kryje.

Jak lékaři ověřují, zda mám platné zdravotní pojištění?

Lékař po předložení zdravotního průkazu ověřuje platnost průkazu přímo u pojišťovny, která průkaz vystavila. Pokud se zjistí, že Vámi předložený průkaz je neplatný či zfalšovaný, musíte si vyšetření zaplatit. Pokud se prokážete zdravotním průkazem pojištěnce, přestože v této době nejste jejím pojištěncem, může Vám být uložena pokuta do výše 5 000 Kč a můžete být také vystaven trestnímu stíhání pro trestný čin podvodu.

Je možné hradit péči pomocí splátkového kalendáře?

Ano, vytvoření splátkového kalendáře je možné. Pokud máte o vytvoření splátkového kalendáře zájem, požádejte zdravotní zařízení (většinou se jedná o nemocnice) o vystavení splátkového kalendáře.

Jaká je situace, pokud jsem žadatelem o azyl?

Pokud jste žadatelem o azyl, je Vaše lékařské ošetření hrazeno státem.